Děti s černýma očima - Black-eyed children - Kdo jsou? + Děsivé případy

♥Ahoj všichni.
V poslední době jsem přemýšlela nad článkami a rozhodla jsem se tak, že tento měsíc se budu věnovat jiným článkům, takže ne kosmetika ani fashion. Samozřejmě, že nějaká recenze bude, protože to bych nebyla já, kdybych nevydala recenzi, ale každý článek už nebude jen recenze. Chci, aby můj blog byl taky o něčem jiném a proto dnešní článek bude na téma DĚTI S ČERNÝMA OČIMA. Mně osobně třeba takové články baví a miluju to! 
Inspirovala jsem se u TVTwixx, kde o tom mluví Danny. Dám sem i odkaz na to video.😊 

1. Black-eyed children 
 - Děti s černými očima (nebo černé oči) jsou městskou legendou domnělých nadpřirozených bytostí, které připomínají děti ve věku od 6 do 16 let, s bledou kůží a černými očima, které jsou údajně viděny jako stíhačky nebo panhandling nebo jsou Na prahu domů. Příběhy dětí s černými očima se objevily v popové kultuře od konce devadesátých let.
 Poprvé se objevily v roce 1998 v Texasu a od té doby byly spatřeny několikrát. V poslední době se počet jejich zjevení zvýšil. Zaměřili se na ně i profesionální lovci duchů. Tvrdí, že se jedná o mimozemšťany, jiní o vampíry, nebo duchy. Všichni se však shodují, že v jejich přítomnosti každého pohlcuje panická hrůza a strach. Jakoby svým pohledem útočily přímo na lidské smysly.

Vzniklo to na základě toho, že nějaký lidi tyhle děti prý potkali. Jedná se především o děti, které jsou před pubertou a mají doslova úpně černé oči.Vyznačují se tak, že jsou agresivní. 
Vidět je můžete u silnice, jak stopují, nebo jak se dobývají někomu do domu. Poprvé byly tyto bytosti zahlédnuty v Mexiku.

Jak to začíná?
Začne to tak, že ty děti přijdou před Váš barák a zaklepou. Záleží jen na Vás zda jim otevřete, ale já osobně bych neotevírala vůbec. Když otevřete, tak jako první uvidíte černé oči a děti se Vás začnou ptát zda můžou dovnitř, protože jim je zima nebo potřebují telefon. No pak se Vás budou ptát jestli jim půjčíte ten telefon a nebo jestli je pustíte do koupelny. 
Nějaký lidi co s tím měli zkušenost, vypraví jak to bylo děsivé. Když si to přečtete na wikipedii nebo někde jinde, tak si asi budete myslet, že ty děti stojí za Vámi.
Já jsem momentálně sama doma a docela se bojím a takový pocit mám. :D
Není to vůbec sranda, je to hodně zajímavé ale i hodně strašidelné.
Teď si ukážeme pár příběhů, kdo z lidí tohle zažil a jak to dopadlo.

Případy:

• 18-letá Carris Holdsworth; Lisburn, Sev. Irsko; ve 22:30 se vrací domů od přátel; blíží se k brance a zjistí, že na pozemku jsou 2 chlapci ve džínách a mikinách, ale nevěnují ji pozornost; Carris začne hledat pepřový sprej, když se 1 z nich otočí a řekne divným hlasem „Sprej nebude nutný. Chceme si jen půjčit váš telefon.“, jakoby četl její myšlenky; Carris si všimne, že jejich oči jsou zcela černé bez bělma; sebere síly, odejde, přičemž jí chlapci následují a dál monotónním hlasem říkají „Chceme si jen zavolat, aby naše matka neměla strach,“ a zavře se v domě, ovšem chlapci zaťukají na dveře „Neublížíme ti, nemáme zbraně. Pusť nás dál.“ Carris zavolá svému kamarádovi, aby k ní dojel a chlapci jak vidí přijíždět auto, mizí
• Novinář Brian Bethel roku 1988 dne 16 ledna, texaské město Albine; v noci se vrací domů a na malém parkovišti zastaví, aby se protáhl a napil se; ozve se zaklepání na okno; na parkovišti stojí 2 chlapci mezi 10 – 14 lety „Hoďte nás domů, potřebujeme peníze na kino,“; řidič přemýšlí, že by je vzal, ale když se přiblíží k okénku, všimne si, že chlapci mají černé oči; vyvolá se v něm obrovský strach a jakoby ho děti cítily o to víc žadoní; cítil jakoby ho neznámá síla nutila otevřít dveře, ale šlápl na plyn a ujel
• Americký fotograf Poppa Richards se setkal asi 40 minut před soumrakem s dívkou kolem 15 let u hřbitova McKinneytown v Cecil County v oblasti Maryland; nevšímal se jí, protože mu připadala divná; když se k ní otočil, měla celé oči černé; zkoušel ji vyfotit, ale zcela nabité baterky byly rázem vybité – totéž i s náhradním foťákem
  Více zde: http://pekelne.webnode.cz/news/cernooci-deti/
   
  
   
   
   
   "Kolem půlnoci mě vzbudil štěkot našeho psa, Lucy. Vstala jsem z postele, kde jsem spala s manželem a dvouletou dcerkou a šla se podívat do chodby. Lucy, které tehdy bylo jen půl roku, stále štěkala a dorážela na dveře do chodby.
  Otevřela jsem je, že se podívám, na co štěká. Vyrazila vpřed ke vchodovým dveřím, vzápětí ale zakňučela a vrhla se zpátky. Pobíhala sem a tam jako šílená a štěkala jinak než normálně. Kňouravě a lítostivě. Nikdy předtím ani potom nic podobného nedělala.
  Neměla jsem strach, mohla zacítit nějakou myš. Nebo to mohl být soused z vedlejší farmy, který potřeboval pomoct. Divné to sice bylo, protože v noci k nám nikdo nechodí, ale nebála jsem se. Rozhodla jsem se, že Lucy ukážu, že se nemá čeho bát.
  Vyrazila jsem ke vchodovým dveřím a divočení Lucy ještě zintenzivnělo. Skákala nahoru a dolů, vrhala se mi na nohy a snažila se mě odvléct zpátky. Nedbala jsem toho a sáhla jsem na kliku. Náhle Lucy ztuhla, stáhla ocas mezi nohy, zakňučela a začala couvat. Chlupy se jí postavily do pozoru a v očích měla nefalšovanou hrůzu.
  To jsem popré zaváhala. Dveře jsem neotevřela a radši jsem se nejdřív podívala malým okénkem nad dveřmi, kdo tam je. Uviděla jsem dvě malé postavy. Byla naprostá tma. Nemohly mě vidět. Přesto zvedly hlavy směrem k okénku. Rozsvítila jsem světlo nad vchodem.
   Byly to dvě dívky, Jedna měla přibližně šestnáct a byla vysoká jako já. Druhá byla mnohem menší a byly ji odhadem tak čtyři roky. Obě měly bledou kůži jakoby s ocelovým nádechem a slámové vlasy. Držely se za ruce a zíraly na mě. Bez hnutí. V tom jsem si všimla jejich očí. Měly temně černé oči bez panenek, bez bělma. Jako dvě černé propasti vedle sebe, které mě vtahovaly do sebe. Nedokázala jsem se od toho pohledu odtrhnout.
  Náhle ta starší promluvila: "Musíme použít váš telefon." Měla sebejistý, dospělý, až dutě znějící hlas. "Naše matka má o nás strach."
   Ztuhla jsem, ale dokázala se odtrhnout od jejího pohledu. Co mám dělat? Co teď? Nic jsem neříkala, ani se nehýbala. Chvíli čekaly, co udělám.
  "Jen potřebujeme použít váš telefon." Udělal jsem pár kroků dozadu. A hlas získal na intenzitě. "Nic vám neuděláme. Kdybychom chtěly někomu ublížit, vylomíme dveře. Takže vás požádám znovu: Můžeme použít váš telefon?"
   To už jsem začala couvat rychleji a Lucy se mnou. Skočila jsme do postele a schovala se pod peřinu. Celou noc jsem nemohla spát a počítala jsem každý svůj výdech.
  Ráno byly pryč. Manžel mi řekl, že se mi asi něco zdálo. Ale ten pocit strachu a beznaděje, který mě pohltil při pohledu do černých očí, nikdy nezapomenu.

 

Poprvé se objevily v roce 1998 v Texasu a od té doby byly spatřeny několikrát. Spatřovány byli především v USA - příběhy ze 23 států. Někteří svědkové dokonce tvrdí, že děti snad ani nedýchají!

Mnoho lidí uvedlo, že se při jejich dveřích objevilo černooké dítě a žádalo, aby ho pustili dovnitř pod různou záminkou. Společným zážitkem bylo to, že lidé vždy cítili strach, když s nimi tyto děti mluvily.

Někdy mají požadavky, které nedávají smysl - jeden muž našel na svém prahu sedět 2 děti v hluboké noci a když se jich ptal, co tam dělají, řekly mu: "Chtěly jsme přijít včas na večeři. Nezdržíme se dlouho."
Je to nevysvětlitelné tajemství nebo městská legenda?

V poslední době se počet jejich zjevení zvýšil.

 

 

 

Zdroj: Tak různě po internetu 

Co říkáte na článek? 

Pustili by jste děti k Vám domů?

ODKAZ NA VIDEO TVTwixx

Server Paranormální jevy poukazuje na příběh, kdy jeden muž našel na prahu svého bytu sedět dvě děti v hluboké noci. Když se jich zeptal, co tam dělají, odpověděly: „Chtěly jsme přijít včas na večeři. Nezdržíme se dlouho.“

Zdroj: http://www.extra.cz/hruzostrasne-cernooke-deti-na-prvni-pohled-nerozeznate-od-ostatnich-ziji-i-mezi-nami

Server Paranormální jevy poukazuje na příběh, kdy jeden muž našel na prahu svého bytu sedět dvě děti v hluboké noci. Když se jich zeptal, co tam dělají, odpověděly: „Chtěly jsme přijít včas na večeři. Nezdržíme se dlouho.“ Muž je naštěstí ani po dlouhém přemlouvání dál nepustil, protože mu jejich přítomnost byla nepříjemná. Odpověď na to, zda od svého prahu odehnal démony nebo obyčejné děti žebráků, však zůstává nevyřčená…

Zdroj: http://www.extra.cz/hruzostrasne-cernooke-deti-na-prvni-pohled-nerozeznate-od-ostatnich-ziji-i-mezi-nami

Server Paranormální jevy poukazuje na příběh, kdy jeden muž našel na prahu svého bytu sedět dvě děti v hluboké noci. Když se jich zeptal, co tam dělají, odpověděly: „Chtěly jsme přijít včas na večeři. Nezdržíme se dlouho.“ Muž je naštěstí ani po dlouhém přemlouvání dál nepustil, protože mu jejich přítomnost byla nepříjemná. Odpověď na to, zda od svého prahu odehnal démony nebo obyčejné děti žebráků, však zůstává nevyřčená…

Zdroj: http://www.extra.cz/hruzostrasne-cernooke-deti-na-prvni-pohled-nerozeznate-od-ostatnich-ziji-i-mezi-nami