pondělí 12. června 2017

Strašidelné příběhy: Skřín/Haunted Stories: Cabinet/Strašidelné príbehy: Skřín ( Czech, English, Slovakia)

Jela jsem k babičce, ale musela jsem jet autobusem, protože se mamka s babičkou nebaví a vůbec s ní není v kontaktu. A protože mě strašně baví prolejzat půdy šla jsem prozkoumat i tu babiččinu. Babička tehdy jela na nákup a tudíž nikdo nebyl doma. Ještě jsem se pro jistotu podívala z okna a když bylo její auto za zatáčkou, zařvala jsem „JOO!!! celej baráček je teď můj a hlavně půda“…otevřela jsem dveře které se moc nepoužíval.Vyběhla jsem dřevěné schody, které byly stočené do spirály a vrzaly a stoupala jsem dál. Ááá už jsem nahoře.
Stála jsem před velkými starými dveřmi, byly dřevěné a těžké a ta klika jako ze zámku byla kovová a na konci zatočená. Bohužel byly dveře zamčené. Vedle zábradlí u schodů byla dřevěná krabička, tak jsem jí otevřela a uvnitř našla překrásně zdobený klíč. Odemkla jsem jím dveře a otevřela je. Rozvířil se tam velký mrak prachu, ale když prach ustal šla jsem dovnitř na průzkum.
Na půdě byli samé staré modely letadel, šaty, různé hračky, rozbitý lustr a veliká skříň. Já už nevím co všechno tam ještě bylo….ale objevila jsem tam velikou truhlu. Otevřela jsem ji a klekla si k ní. Uvnitř byli babiččiny věci z mladí. Měla tam spoustu fotek…byli tam staré knížky a úplně dole pod vším tím harampádím byl nějaký dopis. Byl zabalený v obálce, která však byla už roztržená. Tak jsem jí znovu otevřela a pustila se do čtení dopisu.
Psala to nějaká Mari a bylo ji tehdy 14 let. Stálo tam toto: Jednou jsme s mými 3 kamarády vyvolávali duchy dělali jsme to ze srandy, nic se nedělo bylo to u Marie doma. Najednou zazvonil mobil bylo přesně 22:22 Marie se lekla zvedla mobila ale nikdo tam nebyl. Kamarádi si samozřejmě dělali srandu…Jak všichni odešli domů tak si šla lehnout. Zase jí volalo ale to neznámé číslo. Lekla se a otočila se zády ke své velké sříni. Už usínala když slyšela jak se skříň pomalu otevírá. Byl slyšet její skřípavý zvuk….Marie se bála a dala si přes hlavu polštář a usnula.
Když se ráno probudila její skříň byla zavřená, tak si pomyslela, že to byl jen zlý sen. S úsměvem jí otevřela, ale zjistila že všechny její věci jsou jinak zpřeházené. Radši ji rychle zavřela a utíkala do školy. Kamarádi ihned poznali, že se něco děje. Samozřejmě že jí nevěřili a zase si z ní dělali srandu. Následující noc se to opakovalo a Marie už to nevydržela a šla se podívat co se děje. Otevřela skříň ale omráčilo jí silné  světlo až z toho omdlela.
Probudila se ráno v posteli. Bylo to zvláštní…byla sobota a zavolala oběma kamarádkám jestli se nechtějí stavit. Obě souhlasily a zachvíli dorazily. Sedly si všechny tři na postel začali si prohlížet knížky časopisy a vše možné. Marie už to nevydržela a začala se holkám svěřovat, co se jí za poslední tři noci dělo. Holky na sebe záškodně mrkly a pustily se do Marie. Jedna jí zavázala oči a druha jí vzala za nohy a vlekly jí ke skříni. Otevřeli skříň odvázali ji oči a než Marie stihla něco říct, strčili jí dovnitř. Marie zevnitř začala řvát „Holky pusťte mě prosím!!!“. Pak najednou jekot přestal a holky si řekly, že už jí to divadélko asi přestalo bavit a  skříň otevřely…
…dopis byl tady roztržený a chyběl tam zbytek. Já si povzdychla a teď nevím jak ten příběh skončil!!! Už jsem se chystala dolů zavřela jsem truhlu a pak jsem slyšela vrzat nějaká vrátka. Otočila jsem se a u druhého okénka jsem zahlédla velkou skříň.  Zvědavě jsem se k ní přiblížila a pomalu jsem jí otevřela ….CO??? a dala jsem si ruce přes rty….opravdu chcete vědět co tam bylo??….v rohu se krčila kostra nějaké dívky asi Marie a v ruce svírala zbytek dopisu! Já se lekla a běžela dolů. Naštěstí přijela babička, tak se mi ulevilo. Vše jsem jí řekla ale ona mi povídala že o žádném dopisu neví. Tak šla se mnou zpátky na půdu, abych jí ho mohla ukázat. Po žádné velké skříni ani po dopisu tu ale nebyly stopy. Babička se naštvala a pronesla „Takhle si země holčičko srandu dělat nebudeš!!! zítra pojedeš domů!!!!“ a odešla.
Já si sedla na zaprášenou zem a trucovala jsem. Když jsem se ale postavila, na zemi kde jsem seděla ležel ten zbytek dopisu. Zvedla jsem ho ale písmo bylo nečitelné. Dala jsem ho do ruky a běžela jsem dolů ze schodů a řvu „Babi babi mám to mám ten dopis!!!“…ukázala jsem jí ruku a z ruky mi kapla jen kapka krve. To se babička úplně naštvala a řekla, že nepojedu zítra domů ale hned teď!!!
Musela jsem si jít sbalit, sedla jsem na autobus a jela domu. Když jsem přijela mamka telefonovala a řekla mi, že babičku našli MRTVOU asi před půl rokem v nějaké skříni která byla na půdě…“Proto si hned tento den přijela viď, to si mi nemohla ani zavolat?“ ptala se mamka. Co se mi skutečně stalo jsem mamce neřekla, nic nevěděla, protože se o babičku nezajímala….ale mě to vrtá hlavou dodnes!!!

ANGLICKY:

I was going to my grandmother, but I had to go by bus because Mom and Grandma are not tired and not even in touch with her. And because I was terribly entertaining to sneak the land, I went to check out my grandmother. My grandmother went shopping and then no one was at home. I still looked for sure from the window and when her car was behind the curve, I yelled "YES !! The whole house is now mine and mainly the land "... I opened a door that was not used much. I ran the wooden stairs that were twisted into a spiral and screamed and climbed on. Yes, I'm upstairs.
I stood in front of the big old door, wooden and heavy, and the handle like the lock was metallic and turned in the end. Unfortunately, the door was locked. There was a wooden box beside the stairs, so I opened it and found a beautifully decorated key inside. I unlocked the door and opened it. There was a big cloud of dust, but when the dust stopped, I went in for a survey.
There were old models of aircraft, dresses, toys, a broken chandelier, and a large cupboard. I do not know what else was there ... but I found a great chest. I opened it and knelt down to her. Inside, grandmothers were young things. She had a lot of photos ... there were old books, and there was a letter down underneath all this junk. It was wrapped in an envelope that was already torn. So I opened it again and started reading the letter.
It was written by some Mari and she was 14 years old. There was this one: Once with my three buddies we were making ghosts, we made it funny, nothing was done with Mary at home. Suddenly, the cellphone rang exactly 22:22. Mary was afraid to pick up the furniture but no one was there. Friends of course made fun ... As everyone left home, they went to bed. She called her again but that unknown number. She flipped and turned her back to her big rush. She was asleep when she heard the closet slowly open. Her grim sound was heard ... Mary was afraid she put a pillow over her head and fell asleep.
When her wardrobe woke up in the morning it was closed, so she thought it was just a bad dream. With a smile, she opened it, but found that all her things were otherwise misbehaving. She'd better shut her up and run to school. Friends immediately knew something was happening. Of course they did not trust her and they were kidding again. The following night was repeated, and Mary did not last and went to see what was going on. She opened the cabinet, but the strong light stunned her until it faded.
She woke up in the morning in bed. It was strange ... it was Saturday and she called both friends if they did not want to come. Both of them agreed and the bloody arrived. The saddles all three on the bed began to look at the magazines books and everything possible. Mary did not last and she began to tell the girls what had happened to her during the last three nights. The girls winked at each other horribly and left for Mary. One blinded her, and the other took her to her feet and dragged her to the closet. Opening the closet, her eyes loosened, and before she could say something, she pushed her in. Mary inside started screaming "Please let girls please !!!" Then suddenly the joke stopped and the girls said that the theater had probably stopped talking and the cabinet opened ...
... the letter was torn here and the rest was missing. I have sighed and now I do not know how the story ended !!! I was about to go down and close the chest and then I heard a wicket go. I turned and at the second window I saw a large cupboard. Curiously, I approached her and slowly opened it ... .what ??? And I put my hands over my lips ... do you really want to know what was there ... ... in the corner, a woman's skeleton around Mary was cringing and holding the rest of her letter in her hand! I was screaming and running down. Fortunately, my grandmother came, so relieved. I told her everything but she told me she did not know about any letter. So she went back to the ground to show her. There was no trace of any big wardrobe or letter after the letter. Your grandmother got angry and said, "This is how you make a little girl do not you fun! Tomorrow you will go home !!!! "and left.
I sat down on the dusty ground and scrambled. But when I stood up, the rest of the letter lay on the ground where I was sitting. I picked it up, but the font was unreadable. I put it in my hand and ran down the stairs and yell "Babi babi I got the letter !!!" ... I showed her hand and my hand dropped a drop of blood. That's what my grandmother was upset and said I would not go home tomorrow right now !!!
I had to pack myself, sit on the bus and go to the house. When I came in, my mom called and told me that my grandmother had found MIRACLE half a year ago in a wardrobe that was on the ground ... "That's why you came to see this day, could not you even call me?" She asked. What really happened to me I did not say to my mom, she did not know because she did not care about my grandmother ... but it still shaves my head today !!!


Slovensky: 
 
 Išla som k babičke, ale musela som ísť autobusom, pretože sa mamka s babičkou nebaví a vôbec s ňou nie je v kontakte. A pretože ma strašne baví prolejzat pôdy išla som preskúmať aj tú babičkinu. Babička vtedy išla na nákup a teda nikto nebol doma. Ešte som sa pre istotu pozrela z okna a keď bolo jej auto za zákrutou, zakričala som "YES !! celý domček je teraz môj a hlavne pôda "... otvorila som dvere ktoré sa moc nepoužíval.Vyběhla som drevené schody, ktoré boli stočené do špirály a vŕzgali a stúpala som ďalej. Ááá už som hore.
Stála som pred veľkými starými dverami, boli drevené a ťažké a tá kľučka ako zo zámku bola kovová a na konci zatočená. Bohužiaľ boli dvere zamknuté. Vedľa zábradlia pri schodoch bola drevená krabička, tak som jej otvorila a vnútri našla prekrásne zdobený kľúč. Odomkla som ním dvere a otvorila ich. Rozvíril sa tam veľký mrak prachu, ale keď prach ustal išla som dovnútra na prieskum.
Na pôde boli isté staré modely lietadiel, šaty, rôzne hračky, rozbitý luster a veľká skriňa. Ja už neviem čo všetko tam ešte bolo ... .ale objavila som tam veľkú truhlu. Otvorila som ju a kľakla si k nej. Vnútri boli babičkinej veci z mladí. Mala tam veľa fotiek ... boli tam staré knižky a úplne dole pod všetkým tým haraburdím bol nejaký list. Bol zabalený v obálke, ktorá však bola už roztrhnutá. Tak som jej znovu otvorila a pustila sa do čítania listu.
Písala to nejaká Mari a bolo ju vtedy 14 rokov. Stálo tam toto: Raz sme s mojimi 3 kamarátmi vyvolávali duchov robili sme to zo srandy, nič sa nedialo bolo to u Márie doma. Zrazu zazvonil mobil bolo presne 22:22 Marie sa zľakla zdvihla mobila ale nikto tam nebol. Kamaráti si samozrejme robili srandu ... Ako všetci odišli domov tak si išla ľahnúť. Zase jej volalo ale to neznáme číslo. Zľakla sa a otočila sa chrbtom k svojej veľkej srini. Už zaspávala keď počula ako sa skriňa pomaly otvára. Bol počuť jej škrípavý zvuk ... .Marie sa bála a dala si cez hlavu vankúš a zaspala.
Keď sa ráno prebudila jej skriňa bola zatvorená, tak si pomyslela, že to bol len zlý sen. S úsmevom jej otvorila, ale zistila že všetky jej veci sú inak navyše poprehadzované. Radšej ju rýchlo zavrela a utekala do školy. Kamaráti ihneď spoznali, že sa niečo deje. Samozrejme že jej neverili a zase si z nej robili srandu. Nasledujúcu noc sa to opakovalo a Mária už to nevydržala a išla sa pozrieť čo sa deje. Otvorila skriňa ale omráčilo jej silné svetlo až z toho omdlela.
Prebudila sa ráno v posteli. Bolo to zvláštne ... bola sobota a zavolala obom kamarátkam či sa nechcú zastaviť. Obe súhlasili a zachvíľu dorazili. Sedlami si všetky tri na posteľ začali si prezerať knižky časopisy a všetko možné. Marie už to nevydržala a začala sa dievčatám zverovať, čo sa jej za posledné tri noci dialo. Holky na seba záškodně žmurkli a pustili sa do Márie. Jedna jej zaviazala oči a druha jej vzala za nohy a vliekli jej ku skrini. Otvorili skriňa odviazali ju oči a ako Marie stihla niečo povedať, strčili ju dovnútra. Marie zvnútra začala revať "Holky pustite ma prosím !!!". Potom zrazu jačanie prestal a dievčatá si povedali, že už jej to divadielko asi prestalo baviť a skriňa otvorili ...
... list bol tu roztrhnutý a chýbal tam zvyšok. Ja si povzdychla a teraz neviem ako ten príbeh skončil !!! Už som sa chystala dolu zavrela som truhlu a potom som počula vŕzgať nejaká vrátka. Otočila som sa a u druhého okienka som zazrela veľkú skriňu. Zvedavo som sa k nej priblížila a pomaly som jej otvorila ... .CO ??? a dala som si ruky cez pery ... .Naozaj chcete vedieť čo tam bolo ?? ... .v rohu sa krčila kostra nejaké dievčatá asi Márie a v ruke zvierala zvyšok listu! Ja sa zľakla a bežala dole. Našťastie prišla babička, tak sa mi uľavilo. Všetko som jej povedala ale ona mi rozprávala že o žiadnom listu nevie. Tak išla so mnou späť na pôdu, aby som jej ho mohla ukázať. Po žiadne veľké skrini ani po listu tu ale neboli stopy. Babička sa naštvala a predniesla "Takto si krajina holčičko srandu robiť nebudeš !!! zajtra pôjdeš domov !!!! "a odišla.
Ja si sadla na zaprášenú zem a trucovala som. Keď som sa však postavila, na zemi kde som sedela ležal ten zvyšok listu. Zdvihla som ho ale písmo bolo nečitateľné. Dala som ho do ruky a bežala som dole zo schodov a revem "Babi babi mám to mám ten list !!!" ... ukázala som jej ruku a z ruky mi Kapla len kvapka krvi. To sa babička úplne naštvala a povedala, že nepôjdem zajtra domov ale hneď teraz !!!
Musela som si ísť zbaliť, sadla som na autobus a išla domu. Keď som prišla mamka telefonovala a povedala mi, že babičku našli mŕtvu asi pred pol rokom v nejakej skrini ktorá bola na pôde ... "Preto si hneď tento deň prišla viď, to si mi nemohla ani zavolať?" Pýtala sa mamka. Čo sa mi skutočne stalo som mame nepovedala, nič nevedela, pretože sa o babičku nezaujímala ... .ale ma to vŕta hlavou dodnes !!!

 

Zdroj: http://bubaci.zolta.cz/category/strasidelne-pribehy/

 

0 comments:

Okomentovat

Děkuji za každý komentář! :)